Od svého počátku spatřovali členové karmelitánské rodiny vzor sjednocení se s Kristem v Marii. Pro naši spiritualitu je typické vnímat Marii jako Sestru v putování víry, jako Matku Emmanuele a zvláštní ochránkyni celého řádu. Symbolem neustálého spojení s Ní je pro nás tzv. škapulíř (část hábitu tvořena pruhem látky s otvorem na hlavu, který si oblékáme přes tuniku). Škapulíř (z latinského "scapula" - "lopatka"), jež byl původně používán jako zástěra, se stal karmelitánům znamením Mariiny zvláštní blízkosti a lásky poté, když museli mniši ve 13. století  utéci před Saracény z Palestiny do Evropy. Dle karmelitánské tradice se tehdy generálnímu představenému řádu sv. Šimonu Stockovi zjevila Panna Maria a označila tuto "zástěru" za zvláštní znak své přízně a ochrany. Tím ještě zesílila dosavadní oddanost a zasvěcení řádu Matce Boží. 

V Bosém Karmelu je hluboce zakořeněna úcta ke svatému Josefovi. Svatá Terezie z Avily, reformátorka řádu, vnímala svatého Josefa především jako učitele vnitřní modlitby a nejlepšího pomocníka ve všech praktických potřebách mnišek.