CT. TEREZIE KIEROCIŃSKA
ct. Terezie od sv. Josefa (1885 - 1946)
mládí
Janina Kierocińska se narodila 14. června 1885 v rolnické rodině v polském Vilně jako nejmladší ze sedmi dětí. Pocházela z hluboce věřící rodiny, v níž se denně modlili růženec a často zpívaly "hodinky". Když jí bylo devět let, začala chodit na gymnázium Pelagie Zasadinskiej, které ukončila s velmi dobrým prospěchem. S přijetím prvního svatého přijímání se její duchovní život čím dál více prohluboval. Po ukončení studia na gymnáziu zůstala s rodiči a pomáhala jim s chodem domácnosti a hospodářství. Její otec si přál, aby se jednou provdala a žila usedlým rodinným životem. Ona se však od malička přikláněla k životu řeholnímu. V roce 1903 absolvovala kurz šití a vyšívání v dílně sester Pawelskich. Zanedlouho tajně vstoupila do kláštera šedých sester sv. Františka ve Varšavě, ze kterého se však po šesti týdnech kvůli silnému nesouhlasu svého otce musela vrátit domů. V roce 1907 prosila o přijetí u sester bernardýnek ve Veluniu, ale ani tam nezůstala dlouho.
povolání na Karmel
V té době poznala spisy sv. Terezie z Avily a rozlišila povolání na bosý Kamel. V roce 1909 se setkala s P. Anselmem Gądkem OCD, který se stal jejím duchovním vůdcem. Za dva roky odešla do Krakova a vstoupila alespoň ke karmelitánským terciářům, kde složila roku 1914 profesi a přijala jméno Terezie. Když vypukla první světová válka, pracovala v Krakově jako vrátná v pečovatelském ústavu sester albertinek.
matka zakladatelka
V roce 1921 Janině zemřel otec. Ve stejném období obdržel P. Anselm povolení k založení ženského činného karmelitánského společenství. Výzvu P. Anselma, aby se právě ona stala první matkou generální této nově vznikající kongregace, vnímala jako Boží vůli a ještě v témže roce přijala hábit. Tehdy dostala řeholní jméno Terezie od sv. Josefa. Pod vedením otce Anselma odjela se čtyřmi postulantkami a jednou spolusestrou do Sosnovce, kde se sestry měly věnovat charitativní práci.
první krůčky kongregace sester karmelitek Dítěte Ježíše
Začátky byly těžké - v kraji byla nouze a sestry
byly pracovně přetížené. Po mnohých nedorozuměních se vznikající komunita
přestěhovala z charitativního střediska do školy v Sosnovci v ulici Nová. I zde žila v těžkých
podmínkách. Později našly sestry dům v ulici Naftová, kde otevřely dílnu
šití a vyšívání. Začalo se jim říkat Karmelitky Dítěte Ježíše. V
roce 1924 koupily karmelitky za půjčené peníze dům v ulici Wiejske, do
kterého se nastěhovaly na jaře následujícího roku.
Matka Terezie řešila problémy s velkou trpělivostí, a tak chránila společenství před rozpadem. V roce 1925 odjel otec Anselm za řeholními povinnostmi do Říma. Od té doby si Matka musela v mnohém poradit sama. Její trpělivost přinesla ovoce, když se společenství roku 1933 stalo kongregací papežského práva a oficiálně se začlenilo do rodiny tereziánského Karmelu. Následující rok složila Terezie od sv. Josefa svoji profesi do rukou otce Anselma, který byl v té době zrovna v Polsku. Sestry se tehdy potýkaly s těžkými materiálními podmínkami a docházelo i k nedorozuměním uvnitř kongregace, kterými naše zakladatelka velmi trpěla.
matka chudých
Během druhé světové války zůstala matka Terezie v Sosnovci. Tajně vyučovala, sháněla přístřeší bezdomovcům, dětem i Židům, rozdávala jídlo. V těchto těžkých dobách rostla ve víře, naději a lásce, žila modlitbou a posty, chodila na noční adorace. Díky tomu dokázala překonávat zmiňované nesnáze. Po Varšavském povstání v roce 1945 založila sirotčinec, který fungoval až do roku 1956, kdy jej polská komunistická strana zrušila. Po nelehké životní pouti odešla 12. července 1946 ke svému Pánu. Od roku 1983 probíhá její beatifikační proces.
